Herpesviry EHV

Dobrý den,
v přilozeném dokumentu je shrnuto vše důležité o nemoci
herpesviry u koní.
Odkaz na stránku British showjumping  - příklad čerstvých doporučení,
které byly vypracovány pro majitele a jejich koně vracející se
z kontinentální Evropy do UK.

www.britishshowjumping.co.uk/news/British-Showjumping-Management-of-showjumpers-returning-to-UK-from-high-risk-areas-of-Europe

Herpesviry koní

Herpesviry jsou DNA viry běžné v populaci koní celého světa.
Mezi nejvýznamnější patří
EHV-1, který způsobuje respirační onemocnění, aborty a neurologické onemocnění a
EHV-4, který způsobuje respirační onemocnění a jen výjimečně aborty.

EHV-3 je původcem koitálního exantému projevujícího se lézemi podobnými neštovicím na penisu a vulvě.
EHV-5 je v současné době spojován s neobvyklými sporadickými případy plicní fibrózy u dospělých koní
(equinní multinodulární plicní fibróza).
EHV-2 je jako primární patogen spojován především s keratokonjunktivitidami.
Dále bývá infekce equinními gamaherpesviry zmiňována v možné souvislosti s respiračními symptomy,
faryngitidami, zvětšenými mízními uzlinami, horečkou, nechutenstvím, sníženou výkonností a podobně.

Po primární infekci herpesviry se většina koní stává latentními nosiči,
u kterých dochází v nepravidelných intervalech k reaktivaci viru.
Tento příspěvek je převážně zaměřen na infekci EHV1&4.

Herpesvirové respirační onemocnění je obvykle způsobeno EHV-4.
Nejčastěji postihuje odstávčata a ročky, často na podzim a v zimě.
Starší koně spíše jen přenáší onemocnění bez rozvoje klinických příznaků infekce.
Virémie nenastupuje, infekce se odehrává pouze na sliznicích dýchacího traktu.

Herpesvirové aborty

Virový abort klisen je způsoben EHV-1, který je na rozdíl od EHV-4 schopen šířit se
uvnitř T-lymfocytů krevním řečištěm a tak dosáhnout tkáně placenty.
Tyto aborty se typicky objevují koncem zimy a začátkem jara (leden-březen).
Zmetané hříbě může, ale nemusí být infikováno virem.
Proto je k přímému průkazu EHV-1 nutná i tkáň placenty.

EHV-1 myeloencefalopatie (EHM) je důsledkem poškození vaskulatury (cév) CNS.
Některé kmeny viru jsou endoteliotropní (mají zvýšenou afinitu k výstelce cév-endotelu),
čímž způsobují vaskulitidu, trombózu a infarkty, které dále vedou k malacii nervové tkáně.
Tatáž patogeneze v placentě je příčinou abortu.

EHM se vyskytuje jako ojedinělý případ i hromadné onemocnění postihující 20-50 % rizikové populace.
Může mu (ale nemusí) předcházet horečnatá epizoda nebo respirační příznaky.
Kmeny EHV-1, které obsahují aspartát (D) na pozici 752 v DNA-polymeráze způsobují
neurologické postižení výrazně častěji než kmeny,
které na stejné pozici obsahují asparagin (N). I přesto, neuropatogenita je pravděpodobně
multifaktoriální a obě varianty EHV-1 mohou způsobit EHM.

 Klinické příznaky infekce EHV1&4:

• Horečka

◦   horečka je často bifázická a může být přechodná. Počáteční horečnatá fáze (vrcholící během 1.-2. dne) předchází infekci horních cest dýchacích. Sekundární horečnatá fáze (6.-7. den) často předchází systémové viremii. Horečka může proběhnout bez povšimnutí jen s respiračními příznaky nebo naopak horečka může být jediný zaznamenaný příznak. Je doporučeno měření teploty dvakrát denně.

• Respirační onemocnění

◦   horečka (kůň s tělesnou teplotou vyšší než 38,6°C)

◦   kašel

◦   výtok z nozder

◦   zvětšení mízních uzlin (variabilní, nejčastěji mandibulární anebo retrofaryngeální uzliny)

◦   letargie, nechutenství

◦   konjunktivitida (zánět spojivek)

◦   postižení očí (uveitis, keratitis –méně typické)

• novorozená hříbata nakažená v děloze jsou obvykle nemocná od narození a mohou vykazovat jakoukoliv kombinaci příznaků:

▪   horečka

▪   letargie

▪   slabost

▪   žloutenka

▪   respirační tíseň, stridor (potíže při nádechu), pneumonie (zápal plic)

▪   příznaky postižení centrálního nervového systému (občas)

▪   smrt obvykle nastává během 3 dní

◦   starší hříbata: nejběžnějším příznakem infekce je výtok z nozder

• aborty:

◦   aborty bez jakýchkoliv varujících příznaků, ve vysoké březosti (od 8. měsíce gravidity), velmi vzácně od 4. měsíce, typicky hříbě vypuzeno v neporušených plodových obalech.

• neurologické postižení:

◦   ataxie (inkoordinace-nejčastěji pánevních končetin, mohou být ale zároveň postiženy     i hrudní končetiny)

◦   retence moči anebo odkapávání moči (spasmus svěrače nebo flacidní močový měchýř)

◦   vzácně vestibulární postižení (náklon hlavy, nystagmus, ipsilaterální slabost)

◦   ulehnutí s neschopností postavit se

◦   neurologickým příznakům obvykle předchází horečka anebo respirační příznaky

◦   neurologické příznaky se většinou objevují 24-48 hodin po odeznění horečky

◦    

Inkubační doba:

• obvykle 4-6 dní nebo i déle od kontaktu, ale může být i jen 24 hodin
• aborty způsobené EHV-1 mohou nastat 2 týdny až několik měsíců po kontaktu s virem u klisen jinak nevykazujících žádné klinické příznaky. Abort může být i následkem reaktivace latentního viru.

Rizikové faktory:

• místa s velkým pohybem a shromažďováním koní jako jsou závodiště, nemocnice, výstaviště apod.

• stav imunity (stres nebo imunosuprese): hospitalizace, staří koně, transport, trénink, výstava, odstav, léčba vysokými dávkami kortikosteroidů
• rizikové faktory rozvoje EHM

◦   sezónnost (podzim, zima, jaro) – období, kdy jsou zvířata více ustájena, a je nižší intenzita UV záření

◦   koně starší 3 let

◦   účast na závodech ve více disciplínách

◦   EHV-1 vakcinace v předchozích 5 týdnech

• muly a osli mohou být bezpříznakovými vylučovateli EHV-1

 

Přenos infekce:

• respirační přenos: (nejběžnější cesta přenosu)
  • inhalace vykašlaných kapének (nešíří se ale touto cestou tak snadno jako chřipka) – EHV se aerosolem přenáší pouze na krátkou vzdálenost (10 m); vítr nebo použití vysokotlakých čistících přístrojů mohou tuto vzdálenost zvýšit.
  • přímý kontakt se sekrety dýchacích cest, zejména hlenem
  • klisny, které abortovaly nebo jejichž novorozená hříbata zemřela, mohou přenášet infekci respirační cestou
  • koně postižení EHM mohou být také vysoce infekční a vylučovat virus respirační cestou
  • šíření viru respirační cestou typicky trvá 7-10 dní, ale může být i mnohem delší (proto je délka izolace stanovena na 14- 28 dní od odeznění klinických příznaků).
  • Dalším významným zdrojem viru mohou být: abortovaný plod, placenta, plodová voda
  • infikovaná hříbata jsou vysoce nakažlivá a mohou přenášet infekci na ostatní koně respirační cestou vylučováním viru do prostředí
  • šíření viru velmi usnadňuje vnitřní ustájení („společný“ vzduch)
• Nepřímý přenos:
  • virus může být životaschopný v prostředí po dobu několika dnů až týdnů
  • kontaminované předměty představují také zdroj infekce

Diagnostika:

 

Vzorek	Vyšetření	Zaslání vzorku	Zacházení se vzorkem
Nasální nebo nasofaryngeální stěr a krev odebraná na EDTA nebo na heparin (vždy vyšetřovat jak stěr, tak i krev)	EHV-1 nebo 4 qPCR                   Izolace viru	Stěr na PCR: suchý stěrový tampon; placenta a parench. orgány plodu při zmetání/úhynu novoroz. hříběte. Totéž pro event. kultivaci.     Izolace viru – virologické transportní medium nebo zkumavka s několika kapkami sterilního fyziologického roztoku	-pokud je vzorek před transportem skladován > 24 hod, je vhodné jej zamrazit na -20°C ; pokud je transport krátký (např. kurýr, <24 hod) není nutné vzorek posílat na ledu   Vzorek uchovávat chlazený, do 12-24 hod zpracovat
Sérum	EHV-1 a 4 sérum neutralizační test (SN syn VNT)	Zkumavka na sérum	Lépe chlazené, 12-24 hod
Sérum	ELISA* Odlišení EHV-1 a EHV-4	Zkumavka na sérum	Lépe chlazené, 12-24 hod

 

⃰detekuje protilátky proti virovému glykoproteinu gG (Svanovir^TM)

 

 

Izolace viru byla považována za základní diagnostickou metodu pro průkaz infekce EHV. Jedná    se o vysoce specifickou metodu jednoznačně prokazující přítomnost infekčního viru. Přestože pokus o izolaci viru by měl být součástí diagnostiky, jedná se zároveň o časově náročnou a málo citlivou metodu. (Izolace a in vitro pomnožení viru je vhodné pro zjištění biologických a molekulárních vlastností konkrétního izolátu).

Kvantitativní PCR (qPCR) je citlivější a rychlá metoda, která se tímto stává metodou volby pro rychlou detekci infekce EHV. (PCR vyšetření provádí Ústav infekčních chorob a mikrobiologie, laboratoř virologie, VFU Brno, molinkovad@vfu.cz, SVÚ Praha, Idexx, Tilia laboratories. Posledně jmenovaná laboratoř vyšetření provádí do několika hodin od dodání vzorku, po domluvě i o víkendu; s ostatními laboratořemi je termín dodání výsledků vhodné domluvit předem). V laboratoři Laboklin při pozitivním výsledku provádí další typizaci pro detekci neuropatogenního kmene.

 

Sérologie: test neutralizace viru (sérum-neutralizační test, SN syn VNT-virus neutralizační test) není schopen rozlišit mezi infekcí EHV-1 a EHV-4. Přesto, v kombinaci s typickými klinickými příznaky, čtyřnásobné nebo větší zvýšení titru protilátek mezi vzorky odebranými v intervalu 14-21 dní je považováno za průkaz infekce. Sérum ze začátku onemocnění lze uchovávat mražené do doby odběru párového vzorku a obě séra zaslat do laboratoře společně (jsou takto vyšetřeny       za stejných podmínek). V některých případech (např. EHM) však může být již první titr protilátek velmi vysoký (typicky 1024 - 2048 nebo i vyšší) a je tedy velmi pravděpodobné, že se jedná o následek nedávné infekce spíše než vakcinace. Sérologický test je prováděn na SVÚ Praha, v laboratoři Idexx; v laboratoři Laboklin je prováděn test nepřímé imunoflorescence, který ovšem také nerozliší protilátky proti EHV-1 a 4).

 

Existuje komerční test ELISA pro odlišení specifických protilátek proti EHV-1 a EHV-4 (protilátky proti virovému glykoproteinu gG – Svanovir^TM). Je prováděn na VFU Brno, laboratoř virologie, kontakt: molinkovad@vfu.cz.

 

Před odběrem vzorků je vhodné kontaktovat laboratoř, do které mají být vzorky zaslány. Laboratoř doporučí nejvhodnější způsob odběru, zpracování a podmínky zaslání vzorků. Některé diagnostické laboratoře také zasílají virová transportní media.

 

Způsob odběru:

Nasofaryngeální nebo nasální stěr pro diagnostiku EHV-1, EHV-4 a příbuzných chorob

Vybavení:

• Dostatečně dlouhý odběrový tampón (cca 15 cm), ideálně syntetický materiál (nylon, polyester; suchý virologický tampón je dostačující)
• Prázdná zkumavka pro odběr krve (bez antikoagulačního media) nebo zkumavka s virovým transportním mediem.
• Čisté nepoužité vyšetřovací rukavice.
• Dezinfekce.

 Postup:

• Chování koně by mělo být pod kontrolou (skřipec). Zaveďte tampón ventrálním nosním průchodem (opatrně, aby se tampón nedostal do slepé nozdry). Při provádění stěru tampónem 5-10 s otáčejte (získáte větší množství sekretu). Zároveň mohou být odebrány dva stěry (pokud laboratoř vyžaduje více než jeden vzorek). Některé laboratoře preferují jeden vzorek pro qPCR a druhý vzorek pro izolaci viru. Vzorek, který obsahuje velké množství nečistot z prostředí (koně chovaní v prašném prostředí), by měl být vyhozen a odebrán nový vzorek. Tyto nečistoty inhibují PCR analýzu. Možností je očištění nozdry před odběrem čistou utěrkou.
• Stěr nechte uschnout (ve vlhkém prostředí mohou dále probíhat autolytické změny včetně enzymatického rozkladu DNA endonukleázami). Na PCR zasílejte suchý odběrový tampon. Na izolaci viru je potřeba jej zaslat ve virologickém transportním médiu. NEDÁVEJTE VZORKY PRO qPCR NEBO IZOLACI VIRU DO BAKTERIOLOGICKÉHO TRANSPORTNÍHO MEDIA.
• Pokud odebíráte vzorky od více než jednoho koně, používejte pro každý odběr nové rukavice.
• Vnější povrch zkumavky by měl být očištěn dezinfekcí pro zabránění kontaminace dalších vzorků nebo rukavic vyšetřujícího.
• Pamatujte na to, že veškerý odběrový materiál může být infekční.
• Veškeré vybavení používané pro fixaci koně může být dalším zdrojem infekce (nosní skřipec) a musí být mezi odběry dezinfikováno.
• Vzorky uchovávejte optimálně chlazené, suché stěry i při teplotě prostředí.

Zašlete je do diagnostické laboratoře do 12-24 hod.

Vyšetření post-mortem:

EHM:

Fatální následky infekce EHV-1 mohou být spojeny s neurologickou formou onemocnění (EHM). Definitivní potvrzení diagnózy EHM je v mnoha případech možné jen histologickým a imunohistochemickým vyšetřením CNS (PCR vyšetření krve a nosního stěru může být v tomto stádiu již negativní, přesto se standardně provádí).

Lze provést vyšetření čerstvé tkáně CNS metodou qPCR. To ale vyžaduje vyjmutí kompletní míchy s detailním vyšetřením všech částí míchy. Kadáver by měl být k vyšetření doručen v nejkratším možném čase. V případě omezených možností může být proveden odběr krve ze srdce uhynulého zvířete a opět využití buď pro sérologii nebo pro PCR.

 

EHV aborty:

Plody abortované z důvodu infekce EHV jsou obvykle vypuzeny zabalené v placentě a amnionu. K naprosté většině abortů dochází v posledních 4 měsících gravidity. K vyšetření by měly být zaslány jak plod, tak i plodové obaly. Pokud je možné hříbě někde odděleně vypitvat, pak je dostačující poslat vzorek jater a placenty. Je nutné mít na zřeteli, že jakákoliv manipulace s placentou nebo abortovaným plodem vyžaduje velkou opatrnost z důvodu vysokého obsahu infekčního viru.

Dále je vhodné odebrat sérum matky hned a za 3 týdny párový vzorek (v případě negativního přímého průkazu nebo v případě autolýzy plodu).

Novorozená hříbata nakažená EHV-1 v děloze jsou obvykle nemocná od narození a onemocnění končí fatálně. Pro průkaz EHV-1 se doporučuje obdobný postup jako při abortu.

 

Vylučování viru po odeznění klinických příznaků:

K vylučování viru po odeznění klinických příznaků dochází obvykle ještě po dobu jednoho týdne, ale ve výjimečných případech může být i delší.

U koní, kteří se zotavili z infekce, dochází k doživotní latentní infekci s možnou reaktivací a vylučování viru, zejména za stresu.

 

Přežívání viru EHV v prostředí:

Přežívání viru v prostředí není významným zdrojem infekce vzhledem k tomu, že za ideálních podmínek je virus infekční maximálně po dobu 35 dní. V praxi to většinou není více než 7 dní.

 

Kontrola průběhu infekce v chovu:

Do chovu, v kterém se nacházejí chovné a hlavně březí klisny, nesmí být přijat žádný kůň, o kterém je známo nebo je podezřelý z infekce EHV.

Jakýkoliv abort, předčasný porod, úhyn nebo nemoc hříběte do věku 14 dní od porodu mohou souviset s infekcí EHV.

• Měl by okamžitě být přivolán veterinář
• Abort, předčasný porod (mrtvé hříbě) nebo porod mrtvého hříběte v termínu:
  • Okamžitě na místě nálezu zabalit placentu, abortovaný plod, mrtvé hříbě do pevného dvojitého nepropustného obalu. Dbát, aby nedošlo k další kontaminaci prostředí chovu.
  • Klisnu umístit do izolace.
  • Okamžitě ohradit a znepřístupnit místo nálezu. Zabránit kontaktu i klisnám, které byly v době události v kontaktu s postiženou klisnou. Po odstranění plodových obalů a kadáveru místo dezinfikovat virucidním přípravkem (lze použít Virkon).
  • Odeslat neprodleně celý kadáver a plodové obaly na vyšetření (dvojitý nepropustný obal).
  • Personál nesmí být v kontaktu s jinými koňmi.
• Nemocné, živé hříbě:
  • Umístit klisnu a hříbě do izolace.
  • Odebrat vzorky: nasofaryngeální stěr, plná krev (EDTA nebo heparin), sérum
  • Ošetřující personál nesmí být v kontaktu nebo pečovat o další koně.
• Žádný kůň nesmí opustit chov a do chovu nesmí být přijata žádná březí klisna, dokud není infekce EHV vyloučena.
• Odstranit podestýlku (spálit) a vyčistit a vydezinfikovat ustájení, vybavení, přepravníky,….
• Pokud výsledky laboratorního vyšetření ukazují na infekci EHV:
  • Rozdělit klisny, které byly v kontaktu s postiženou klisnou/hříbětem do co nejmenších skupin dle očekávaného data porodu.
  • Klisny umístit do venkovních výběhů.
  • Pokud již klisny byly v malé skupině, i tuto skupinu ještě více rozdělit.

Pokud je infekce EHV potvrzena:

• Izolace, zákaz přemisťování zvířat a hygienické opatření po dobu minimálně 28 dní od data abortu/předčasného porodu/úhynu hříběte.
• Jalové klisny a klisny se zdravými hříbaty mohou být do chovu přijaty, ale musí být drženy odděleně od březích klisen.
• Jalové klisny a klisny se zdravými hříbaty mohou být přemísťovány za 28 dní od posledního abortu a umístěny na 14 dní v karanténě v novém chovu, kam byly přemístěny. Je doporučeno párové sérologické vyšetření v novém chovu s intervalem mezi odběry 10-14 dní.
• Je možné přemístit jalové klisny na připuštění před uplynutím 28 denní lhůty pokud:
  • Stavební uspořádání a management chovu splňují naprostou izolaci abortujících klisen.
  • Jalové klisny jsou zcela odděleny od březích klisen a ošetřovány jiným personálem.
  • Sérologické vyšetření (ve stejné laboratoři) párových vzorků ve 14 denním intervalu nenaznačuje infekci EHV.
  • Nejsou přítomny žádné další klinické nebo laboratorní známky infekce.
• Březí klisny, s termínem porodu v této sezóně musí zůstat v chovu až do porodu.
• Klisny po abortu musí zůstat v izolaci 28 dní od abortu a odděleny po zbytek sezóny od všech březích klisen.
• Připuštění klisny po EHV abortu je na základě současného poznání (nízké riziko šíření infekce) doporučováno na druhé říji (30 dní od abortu). Majitel hřebce může požadovat    před připuštěním další laboratorní vyšetření klisny.
• Klisny vracející se domů březí z chovu, kde došlo v předchozí sezóně k abortu, by se měly hřebit v izolaci doma.

Klisny přicházející na připuštění:

• Pokud jsou hřebci a ustájení přicházejících klisen geograficky i personálně kompletně odděleno od březích klisen, nemusí být připouštěcí sezóna přerušována.

 

Pokud je podezření na EHM:

• Přerušit všechny chovatelské aktivity – pokud není ustájení hřebců a klisen na připuštění zcela geograficky a organizačně odděleno a pokud případ suspektní EHM není přímo v oddělení hřebců.
• Zastavit veškeré příchody a odchody koní z chovu dokud nejsou známy výsledky vyšetření a EHV není potvrzeno či vyloučeno. Pokud je EHM potvrzeno, zastavit veškeré odchody a příchody na 28 dní od odeznění posledního klinického příznaku.
• Postižené koně držet v izolaci (geografické i personální).
• Rozdělit koně do malých skupin (cílem je minimalizovat expozici infekci EHV), březí klisny umístit odděleně od ostatních koní.
• Do chovu nesmí přijít žádná březí klisna dokud EHV není vyloučeno.
• Odstranit a zničit podestýlku, vyčistit a dezinfikovat ustájení, vybavení, přepravníky. Používat ochranné oděvy.

Pokud je EHM potvrzeno:

• Karanténa a vyšetření všech koní v chovu (zjištění rozsahu infekce).
• Nastolení a přísné dodržování všech dostupných bezpečnostních opatření (hygiena, organizace práce, personální zabezpečení, ochranné pomůcky, …).
• Za nejefektivnější strategii odběru vzorků je považováno:
  • Sérologie - dva párové vzorky séra odebrané v intervalu 10-14 dní. Za pozitivní nález je považováno čtyřnásobné nebo větší zvýšení titru protilátek (sérokonverze).
  • Izolace viru - plná krev (heparin nebo EDTA) odebraná během virémie.
  • PCR – nasofaryngeální stěr a plná krev.

 V každém případě je nezbytné o situaci informovat všechny dotčené osoby a instituce:

• Národní chovatelský svaz.
• Majitele koní nacházejících se v zařízení.
• Majitele koní, kteří by měli být do zařízení odesláni (klisny na připuštění,….).
• Osoby odpovědné za chovy, do kterých byl v uplynulých 28 dnech odeslán kůň z chovu postižného EHV. Majitelé těchto koní musí být informováni okamžitě.
• Osoby odpovědné za chovy, do kterých byla přijata jakákoliv březí klisna. Majitelé těchto klisen musí být informováni okamžitě.

 

Prevence:

Prevence infekce EHV je složena ze tří základních pilířů:

1. Dobrý management chovu
2. Vysoká úroveň hygieny za všech okolností
3. Pravidelná vakcinace všech koní v chovu (stádová imunita)

 

Management chovu:

Všichni koně a poníci včetně hříbat mohou být zdrojem EHV. Chovatelské zařízení by mělo být vedeno způsobem, který bude minimalizovat riziko šíření infekce v chovu:

• Chovné březí klisny by měly být odděleny od ostatních koní v chovu (odstávčat, ročků, koní v tréninku, jalových chovných klisen, …).
• Březí klisny by měly být drženy v malých skupinách klisen s podobným datem porodu, venku na pastvě, bez vnitřního ustájení. Velké skupiny klisen, zejména ve společném vnitřním ustájení (společný vzduch) zvyšují riziko přenosu infekce na více klisen. EHV      se nepřenáší na velké vzdálenosti, proto by měl být minimalizován těsný kontakt většího počtu koní.
• Náhlé ustájení klisen zvyklých být venku na pastvě může vyvolat EHV aborty, dokonce i u vakcinované skupiny.
• Pokud je to možné, porod by u klisen měl proběhnout v domácím chovatelském zařízení a k hřebci by klisna měla být přepravena až se zdravým hříbětem.
• Pokud porod v domácím prostředí není možný, měly by být březí klisny převezeny k hřebci nejméně 28 dní před porodem. Tyto klisny by měly být umístěny v karanténě po dobu 2 týdnů a poté izolovány v co nejmenších skupinách zdravých klisen v podobném stádiu gravidity jak jen je to možné.
• Klisny, které se vrací z aukcí nebo přicestovaly ze zahraničí, by měly být ustájeny odděleně.
• Březí klisny by neměly být přepravovány společně s jinými koňmi.
• Jakákoliv klisna, jejíž hříbě uhynulo, musí být po příchodu do chovu izolována, dokud není prokázáno, že příčinou smrti hříběte nebylo EHV.
• Hřebci by měli být ustájeni odděleně a ošetřováni jiným personálem než ostatní kategorie koní.

 

Hygiena chovu:

Každý kůň může být potenciálním zdrojem infekce a virus je schopen přežít v prostředí dle podmínek až 1 měsíc. Proto je zásadní dobrá hygiena chovu.

• Stáje, vybavení, přepravníky by měly být pravidelně mechanicky vyčištěny, vyčištěny párou a následně dezinfikovány schváleným přípravkem. Postup by měl být součástí pravidelné rutiny, minimálně při výměně ustájených skupin.
• Zaměstnanci by si měli být vědomi rizika přenosu EHV lidmi. Mytí rukou a používání alkoholových sprejů by mělo být samozřejmostí a měli by být používány kdykoliv je to možné při pohybu mezi koňmi.
• Každá skupina koní by měla mít přidělený vlastní ošetřovatelský personál. Pokud to není možné – měli by být každý den první ošetřeny březí klisny a dodržována striktní pravidla mytí rukou, používání alkoholové dezinfekce rukou, čistý měněný pracovní oděv.
• Každá skupina koní nebo i každý kůň by měli mít vlastní vybavení a čistou vodu.
• Personál účastnící se porodů by měl nosit jednorázové overaly a rukavice, které budou         po použití bezpečně zlikvidovány.

 

Vakcinace:

Vakcinace všech koní v chovu zvyšuje celkovou úroveň ochrany chovu před EHV. Přestože vakcinace není schopná zabránit abortům v individuálních případech, zkušenost ukazuje,                že vakcinace je při minimalizaci mnohočetných potratů výhodou. Mnohočetné aborty jsou v kompletně vakcinovaném chovu méně pravděpodobné. Vzhledem k vlastnostem herpesvirů (schopnost latentní infekce), vakcinace neposkytuje plnou ochranu a dobrá úroveň hygieny a managementu chovu je tedy stále nezbytná.

Je doporučováno používat vakcínu schválenou pro prevenci jak abortů, tak i respirační infekce (EHV-1 i EHV-4) u všech koní v chovu. Nicméně MVDr. Molinková (VFU Brno) na populaci našich nevakcinovaných koní ověřila, že přes 90% má dostačující hladinu protilátek proti EHV-4 (postinfekční - virus v populaci koluje častěji), ale jen asi 3% proti EHV-1 a to většinou ve spojitosti s klinickými příznaky. Pokud není k mání kombinovaná vakcína, tak naprosto postačuje vakcína pouze s EHV-1.

 

Všichni koně v chovu by měli být řádně vakcinováni a po té pravidelně revakcinováni v intervalu 6 měsíců. Březí klisny by měly obdržet booster v 5., 7., a 9. měsíci gravidity (nebo dle pokynů výrobce vakcíny).

Bylo prokázáno, že vakcinace proti EHV-1 snižuje nasální vylučování viru a v některých případech také snižuje viremii. Proto mohou mít vakcíny teoreticky význam v boji proti EHM (snížení viremie) a určitě mají význam v omezení šíření viru snížením vylučování viru do prostředí a v ochraně březích klisen. Nicméně, na trhu není vakcína schválená přímo pro prevenci nebo kontrolu EHM.

Revakcinace zdravých zvířat, která se nachází v ochranném pásmu kolem ohniska EHM, může mít význam. Primovakcinace je za těchto okolností kontroverzní, neboť někteří odborníci spekulují o tom, že imunita proti EHV-1 hraje roli v rozvoji EHM (ve většině případů neonemocní mladí koně, ale dospělí, čili ti, kteří protilátky nebo paměťové lymfocyty už mají). Přestože toto zůstává neprokázáno, nelze to zatím ani vyloučit. To znamená, že vakcinace je za těchto okolností rizikovým rozhodnutím.

Pokud jsou zvířata nevakcinována před propuknutím nákazy, je nepravděpodobné, že by bylo dost času pro provedení řádné vakcinace a navození imunity. Nevakcinujte klinicky nemocná zvířata.

Vakcinace dospělých koní (s výjimkou březích klisen) je doporučována 1x ročně. Vakcinace dvakrát ročně je doporučena pro:

• Koně mladší 5 let

• pro koně v kontaktu s březími klisnami
• koně nacházející se v chovech s velkým pohybem zvířat a tím s větším rizikem nákazy
• koně účastnící se závodů.

Imunita po prodělané infekci trvá 3-6 měsíců. U starších koní je to obecně déle. Vakcinace (booster) je doporučována za 6 měsíců od infekce.

 

Klinicky zdraví koně ustájení v bezprostředním okolí postiženého zvířete se mohou účastnit tréninků časově odděleně od ostatních koní.

Obezřetnost by měla být uplatňována zejména:

• Koně pocházející z nejbližšího okolí nakaženého zvířete/zvířat by měli trénovat až po ostatních koních.
• Jezdci by měli nejdříve pracovat se zvířaty, která nebyla v kontaktu s podezřelým případem.
• Zákaz přístupu ke startovacímu zařízení a podobnému vybavení.
• Zabránit přímému kontaktu koní.
• Okamžitě po kontaktu provést dezinfekci rukou alkoholem. Virus může být přenášen i        na oblečení.

 

Propuštění zvířat z izolace:

Izolace by měla trvat 14-28 dní od odeznění posledních klinických příznaků. Rozhodnutí o datu propuštění z izolace by mělo být založeno na analýze rizik.

1. Žádný kůň neměl horečku (teplota měřena nejméně jedenkrát denně, bez léčby NSAID).
2. Nedošlo k žádnému abortu.
3. Neobjevil se žádný nový případ neurologického onemocnění. Za odeznění klinických neurologických příznaků jsou považovány i stabilní reziduální příznaky. Ke stabilním reziduálním příznakům se pro rozhodnutí o ukončení izolace nepřihlíží.
4. Pokud je zvažováno propuštění z izolace před uplynutím doby 28 dní, je nutné u všech koní provést qPCR z nasálního stěru s negativním výsledkem.

 

Pravidla pro přijímání koní

Koně, kteří byli v bezprostřední blízkosti nakaženého koně:

• Izolace po dobu 28 dní

Koně, kteří byli ustájeni v zařízení, kde se vyskytla infekce EHV, ale nebyli v kontaktu s nemocnými zvířaty:

• Provedení vakcinace před příchodem do nového zařízení
• Negativní výsledek qPCR nasálního stěru
• Izolace po dobu 28 dní

Revakcinace zvířat, nacházejících se v zařízení, před příchodem koně, který by mohl být potenciálním zdrojem infekce.

Před příchodem koně, který by mohl být zdrojem infekce, by měla být aktualizována vakcinace všech zvířat, které se v zařízení nacházejí.

 

Zoonotický potenciál: žádný.

 

Zdroj:

AAEP Equine Herpesvirus (EHV) Control Guidelines

BEVA Code Of Practice: https://codes.hblb.org.uk/index.php/page/32

 

Připravily: MVDr. Eva Šamonilová, PhD, MVDr. Vendula Jandová, Dip. ECEIM,
MVDr. Dobromila Molinková, PhD